|
|
Psychická zátěž nelékařského zdravotnického personálu
Kristková, Jana ; Hovorková, Veronika (vedoucí práce) ; Štefančíková, Mariana (oponent)
Autor: Jana Kristková Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Psychická zátěž nelékařského zdravotnického personálu Vedoucí práce: Mgr. Veronika Hovorková Počet stran: 135 Počet příloh: 8 Rok obhajoby: 2020 Klíčová slova: všeobecná sestra, praktická sestra, psychická zátěž sester, stres, syndrom vyhoření, Meisteruv dotazník, prevence syndromu vyhoření Bakalářská práce se zabývá psychickou zátěží sester na interních a chirurgických odděleních. Teoretická část se zabývá profesí všeobecné a praktické sestry, psychickou zátěží, stresem, syndromem vyhoření a specifiky práce sester na interních a chirurgických odděleních. Empirická část kombinuje kvantitativní s kvalitativním výzkumným šetřením. Pro účely práce byl použit standardizovaný Meisterův dotazník. Výzkum probíhal na interním a chirurgickém oddělení v Orlickoústecké a Litomyšlské nemocnici. Cílem bakalářské práce je zjistit míru psychické pracovní zátěže nelékařského zdravotnického personálu na interních a chirurgických odděleních. Dále také porovnat skladbu pacientů na výše zmíněných odděleních dle soběstačnosti, zjistit, zdali jsou nějaké překážky v péči o částečně nebo zcela imobilní pacienty a je-li z pohledu respondentů na oddělení dostatečné množství sester a personálu pod přímým...
|
|
|
Hodnocení psychické zátěže na vybraném pracovišti
MARKOVÁ, Veronika
V posledních letech stoupá zájem o problematiku psychické zátěže, a to hlavně v důsledku zvyšujících se nároků samotných povolání. Důsledky psychické zátěže mohou být přenášeny i do soukromého života, a proto je důležité tuto situaci řešit. Diplomová práce se zabývá psychickou zátěží u pracovníků v soukromé firmě, která se zaobírá výrobou součástek k CNC strojům. Cílem bylo zjistit metodou kvantitativního a kvalitativního výzkumu míru psychické zátěže všech pracovníků této firmy. Byly stanoveny tři výzkumné otázky. Zkoumala jsem, zda mají demografické faktory pracovníka, fyzikální faktory v pracovním prostředí a způsob odpočinku po práci vliv na psychickou zátěž. Zjišťování proběhlo pomocí tří hypotéz. Předpokládala jsem, že u zaměstnanců bude přítomna významná míra psychické zátěže ve vztahu k věku a ta se také bude odlišovat dle pohlaví. Rovněž jsem očekávala, že rozdíly v míře psychické zátěže budou přítomné v závislosti od délky odpracovaných let ve firmě. Kvalitativní šetření bylo realizováno pomocí šestnácti otevřených otázek polostrukturovaného rozhovoru. Zpracované výsledky byly rozděleny do jedenácti kategorií a ke každé byla vytvořena myšlenková mapa. Pro lepší porozumění myšlenkovým mapám byla data doplněna o kvantitativní dotazníkový výzkum, který byl realizován pomocí standardizovaných dotazníků CBI (Copenhagen Burnout Inventory) a Meisterova dotazníku. Dotazníkové šetření bylo provedeno na všech pracovištích studované firmy. Data byla statisticky a graficky zpracována. Smíšený výzkum neprokázal významnou míru psychické zátěže u zaměstnanců firmy. V případě vztahu psychické zátěže mezi pohlavím bylo prokázáno, že zátěž u mužů i žen je stejná. Zvýšené míry psychické zátěže nebyly přítomné v závislosti od délky odpracovaných let ve firmě ani věku respondentů.
|
host ::
RSS.